Ve dnech 12. až 15. června 2016 se v penzionu „U Vlčků“ na břehu Hracholuské přehrady u Plzně konalo již druhé mezinárodní setkání federace motocyklových klubů Right Riders sdružených pod patronací I.P.A. sekce Česká republika a I.P.A. sekce Polsko. Toto setkání navazovalo na loňské první setkání, které pořádal klub Right Riders Lebork v polské obci Leba na břehu Baltského moře. Letošní setkání zorganizoval RR Plzeň a zúčastnily se všechny čtyři kluby naší motocyklové federace – kromě pořádajícího RR Plzeň i RR Hranice, RR Warszawa a RR Lebork.
Setkání se za náš motocyklový klub RR Hranice zúčastnili jen dva členové – Margry a Ivo, ostatní, bohužel ze zdravotních či jiných důvodů, nemohli vyrazit na cestu, i když účast slibovali.
Vyjížděli jsme v neděli 12. června 2016 dopoledne s nadějí, že uzavírky silnic a dálnic v Česku nebudou takové hrozné … pesimistická varianta se však potvrdila … bylo to ještě horší, než jsme čekali. A tak jsme s neustálými zastávkami na semaforech uzavírek dorazili do penzionu U Vlčků jako poslední … až po našich přátelích z klubů RR Lebork a RR Warszawa. Po vřelém přivítání s našimi plzeňskými i polskými kolegy jsme se společně ubytovali a šli utužovat družbu a oprášit své již skoro zapomenuté znalosti polštiny z minulých let. Naši plzeňští přátele se na večer důkladně připravili a kromě perfektní večeře měli pro nás připraveného i klubového DJ, který svou hudbou potěšil jednak příznivce tvrdého rocku, ale i vzpomínkových diskotékových písniček. S přibývajícím večerem se smazávaly rozdíly mezi polštinou a češtinou a kolem půlnoci již nebylo poznat, kdo je z jakého klubu (alespoň jazykově). Měkčí jedinci se vyhlídkou na náročný druhý výletní den odebrali do postele, ti tvrdší, a že jich bylo víc, vydrželi. Vždyť jsme přece chlapi… a holky!!! A hlavně motorkáři!!!
Druhý den, v pondělí 13. června 2016, jsme po dobré snídaní vytvořili kolonu, která v 10 hod SEČ vyrazila směr Šumava. Přes Nýrsko a Hojsovu Stráž jsme vyjeli na vrchol šumavského Pancíře, kde jsme se v místní restauraci občerstvili alespoň teplou kávou a čajem. Místo kochání se výhledem do širé české a bavorské krajiny jsme s obavou sledovali výskyt zvýšené oblačnosti, která se postupně měnila na oblačnost vysokou. Přesto se nám podařilo udělat pár hezkých fotek, na kterých se objevilo i sluníčko. Před polednem již naše kolona pokračovala šumavskou krajinou přes Železnou Rudu a Hartmanice do příjemné Chaty Rovina, kde jsme měli objednaný vynikající oběd. S obavami jsme však pozorovali postupující dešťové mraky, které nás také chvíli po odjezdu dostihly a spustily na nás trochu deště. No trochu….?!? Ale co, vždyť se deště nebojíme. Přesto jsme kvůli němu odložili návštěvu hradu Rábí, jen projeli okolo něj a vraceli se přes Sušici zpět k Hracholuské přehradě, kde nás U Vlčků uvítalo sucho a dobrý gulášek. Večer nás přišli pozdravit členové předsednictva I.P.A. ÚS Plzeň a po oficialitách pokračovalo večerní družení při dobré hudbě. Současně se domlouval program na další den, kdy jsme se domluvili na dvou výletech – část polské výpravy chtěla navštívit stověžatou Prahu a část dala přednost návštěvě plzeňského pivovaru Prazdroj. My jsme zvolili Prahu.
A tak jsme se další den, tedy v úterý 14.06.2016, vydali společně s našimi polskými přáteli a Petrem a Lubošem z RR Plzeň na návštěvu Prahy. Na plzeňské dálnici nás, stejně jako při předchozím putování do Plzně, již nepřekvapila častá zúžení dálnice a uzavírky. Zkrátka jsme se s tím již smířili. A tak jsme v nastupujícím vedru dojeli do Prahy. Skoro jako venkovani. Své dvoukolové miláčky jsme zaparkovali na Veleslavíně v parkové části uprostřed zeleně, kde nám je kolegové z Plzně pohlídali i s našimi věcmi. My jsme se vydali, nejprve metrem a následně i pěšky na Pražský hrad. Po vnější prohlídce Hradu a Svatovítské katedrály jsme putovali Nerudovou ulicí na Malostranské náměstí a přes Karlův most na náměstí Staroměstské. Ceny zmrzliny a nealkoholických nápojů jako v New Yorku, služby … zkrátka jako v Praze a i bratři Poláci z velkoměsta Warszawa naznali, že tolik cizinců, bažících po selfie a po památkách, nemají ani u nich. Na Karlově mostě a v uličkách Nového města si člověk připadal jako v kabině výtahu v mrakodrapu a tak slabší jedinci propadali klaustrofobii. Zlatá volnost pohybu na motocyklu! Ale všechno jsme přetrpěli, vstřebali pozitivní i negativní zážitky a po zpáteční cestě metrem zpět na Veleslavín nám vše vynahradil pozdní oběd na zahrádce místní restaurace, který jsme si zpestřili i něčím sladkým. Návrat zpět do klidu pensionu U Vlčků proběhl v pohodě a tam jsme si s úlevou natáhli své unavené, ušlapané nohy a odpočinuli uším od brebentění cizinců. Poslední společný večer proběhl opět ve znamení družby, za zvuků rocku a diska, včetně s tím spojených tanečních kreací všech účastníků. Ale všechno hezké má svůj konec….
A tak jsme se další den probouzeli do mokrého, studeného rána. Snídaně, rychlé dobalení posledních věcí, povzdech nad tím, že se nám kufry na moto asi zmenšily nebo se naopak nafoukly věci, které do nich musíme dostat, chvíle váhání nad tím, zda si tedy ty „hnusné nepromoky“ obléci nebo ne (přičemž nakonec zvítězil zdravý rozum nad nechutí se soukat do igelitu) a po rozloučení a poděkování našim hostitelům cesta zpět domů na Moravu. Tedy cesta…. v půli plzeňské dálnice jsme místo kochací jízdy zvolili rychlejší variantu – celou cestu po dálnici z důvodu stálého a vydatného deště. A pršelo a pršelo. A zase pršelo. Celou cestu. Ivo v dešti dojel do Brna, Margry pokračovala k Přerovu, kde ji zastihla, ještě než dojela domů, menší průtrž i s kroupami.
Co dál dodat. Naše poděkování patří zejména organizátorům z RR Plzeň, členům klubu, jejich manželkám, přítelkyním a sympatizantům, kteří celou akci perfektně připravili a celou dobu se nám plně věnovali. Poděkování patří i majiteli a personálu pensionu U Vlčků, kteří nám vytvořili perfektní zázemí a naplnili naše hladová bříška. Poděkování patří i přátelům z RR Warszawa a RR Lebork, kteří na naše setkání přijeli ze středu Polska nebo až od břehů Baltského moře. Poděkování patří i nám všem za dobrou náladu a krásné a pohodové setkání.
A co nás čeká? V příštím roce (snad) další setkání našich RR klubů, tentokrát asi v Polsku, v režii našich přátel z RR Warszawa …
